HISTORIE RE-CONNECR ART
Re-connect Art slouží jako online i offline platforma pro networking a motivuje mezigenerační, disciplinární a národní spolupráci.
Vznikl jako reakce na vzestup digitální komunikace urychlený globální pandemií. Projekt se poprvé projevil v roce 2021 jako festival performance a videoartu ve veřejném prostoru v Praze, pořádaný Nadací Prague Biennale. Iniciátorka a hlavní kurátorka festivalu Elis Unique představila inovativní hybridní formát, který kombinoval aktivity probíhající na více místech ve veřejném prostoru města a možnost vzdálené účasti prostřednictvím online přítomnosti publika i umělců. Festival tak mohl nabídnout více pohledů na aktuální společenské problémy a přispět k demokratizaci veřejného prostoru a zároveň pomoci popularizovat formy živého umění.
Každý ročník festivalu však nově vynalezl svou strukturu a přizpůsobil dramaturgii specifickému obsahu a živě reflektoval témata festivalu.
Re-connect Art aktivně buduje a rozšiřuje udržitelnou platformu pro mezinárodní spolupráci, mimo jiné prostřednictvím efektivního využívání současných technologií v oblasti umění. Prostřednictvím řady programů, od výstavních projektů přes konference, debaty a koncerty až po literární čtení, podporuje uměleckou tvorbu a výzkum, zejména v oblasti performance a nových médií. Spoluprácí s několika partnerskými institucemi se zkušenostmi v různých žánrech a oblastech, jako jsou divadlo, galerie, univerzity, umělecké spolky, online umělecké platformy nebo dokonce komerční centra atd., a to jak v tuzemsku, tak v zahraničí, přispívá Re-connect Art k pražskému Open Art a Interdisciplinary Lab.
kurátorský tým Re-connect Art
Elis Unique
Umělecká manažerka, kurátorka, fotografka, performerka a video umělkyně. Od roku 2008 Elis vystavovala a vystupovala na řadě akcí v České republice, Německu a Švýcarsku. V roce 2011 se začala věnovat produkci a administraci výstav Prague Biennale a v roce 2013 se stala koordinátorkou české a slovenské edice časopisu Flash Art. V roce 2018 se Elis ujala kurátorství a koordinace programu Prague Biennale pro evropskou kreativní platformu Magic Carpets. Elis kurátorovala a organizovala řadu akcí, mimo jiné: New Acts of Live Art, noc performance ve Fotograf gallery (2012) a básnický večer Spirit is a Vibration v prostorách Národní galerie v Praze (2013), zvukové performance na slavnostním zakončení Prague Biennale 6 (2013), výstava Urban Skanzen v Clam-Gallasově paláci (2018), sympozium Místo, čas a prostor o aktuálních problémech městského veřejného prostoru a současného umění (2019). V roce 2021 iniciovala vznik platformy Re-connect Art a současně je ředitelkou a kurátorkou festivalu.
_edited.jpg)
Markéta Hrehorová
Výzkumnice, dramaturgyně, lektorka a projektová manažerka. Kombinuje svou lásku k umění i k vědění přenášením různorodých témat a teoretických výzkumů do různých uměleckých i vzdělávacích formátů – divadla, filmu, workshopů, diskuzí nebo marketingových nástrojů. Svůj transdisciplinární přístup si vyvinula během studia magisterského výzkumného programu Kritická studia v umění a kultuře na Vrije Universiteit Amsterdam. Markéta má zkušenosti s prací copywriterky a komunikační manažerky od roku 2020 v mezinárodním divadelním souboru Farma v jeskyni, kde se věnuje také výzkumu, dramaturgii a organizaci vzdělávacích programů. Je také spoluzakladatelkou a dramaturgyní souboru B&B. V roce 2022 se připojila k týmu pražského festivalu Re-connect Art jako manažerka komunikace a dramaturgyně.
Miloš Marek
Absolvent ateliéru grafického designu na FUUD UJEP, se věnuje galerijní a AV produkci od roku 2009. Je autorem projektu VideoGalerie NOD s 360° panoramatickou projekcí a spoluautorem projektu obnovy Kino64 U hradeb a LAB64, KvalitiLAB s VR Sculpture gallery, iniciátorem výstavní přehlídky Samorosti, galerii Microna, sérii prezentací VideoLectures, Sympozia VideoArtu s účastí Woodyho Vasulky a dalších. Má letité zkušenosti s navrhováním technologických řešení a realizaci různorodých akcí v kulturním a výstavním sektoru, spolupracoval s mnoha pražskými i mimopražskými galeriemi a subjekty: DOX, NoD, Flash Art, X10, DesignBlok, ArtPrague, Kotelna, Kvalitář, 1. patro, Artinbox, ProfiArt, AVU, VŠUP, VUT, TEDex, Úspěchobraní a další. Současně je vedoucím produkce kulturně vzdělávacího centra v MKP a technologickým ředitelem festivalu Re-connect Art.
SPOLUPRÁCE 2025
Veronika Zapletalová
Veronika Zapletalová (*1971) studovala VŠUP v Praze v ateliéru intermédia u Adély Matasové a absolvovala na sochařství u Kurta Gebauera, studovala a nakonec nedokončila Dějiny umění na FFUK v Praze a fotografii v ITF v Opavě. Absolvovala EX Oriente Film/DOKweb pro režiséry a producenty dokumentárních filmů s filmem Chatařství a stáže v ateliéru malby na L.E.N.S.A.D. v Paříži, na ABK v Maastrichtu a malbu u Františka Hodonského na AVU. Veronika Zapletalová pracuje mezioborově, pohybuje se mezi malbou, sochou, instalací, fotografií a filmem a do krajiny zasahuje. V posledních letech se vrací k malbě.
Barbora Trnková
Barbora Trnková je umělkyně, fotografka, výzkumnice a kurátorka. Absolvovala výtvarné vzdělání na Fakultě výtvarných umění při VUT v Brně, kde získala také doktorský titul. Ve své autorské tvorbě se věnuje digitálnímu umění (metazoa.org) a participativním projektům. V uměleckém výzkumu kriticky reflektuje metaprogramy zanořené v digitálních technologiích s AI. Kurátorsky působí v galerii G99 při Domě umění v Brně a je spolu s Tomášem Javůrkem spoluzakladatelkou galerie ve spořiči obrazovky a platformy pro umělecký výzkum v oblasti digitálně medializované reality ScreenSaverGallery (screensaver.gallery). Podílela se také na participativním výstavním projektu AI: All Idiots v MeetFactory, který mezi prvními kriticky zkoumal průsečík umění a umělé inteligence. Mezi její úspěchy patří Cena rektora VUT a zastoupení ve stálé sbírce města Brna. Publikuje také odborné texty a příležitostně vystupuje na konferencích (Black Box Book, The Future of Living with AI).
Tereza Nováková
MgA. Tereza Nováková (* 1985) vystudovala Dějiny křesťanského umění na Katolické teologické fakultě UK v Praze a Kurátorská studia na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem, kde pokračuje v doktorském studiu. Pracovala a spolupracuje s galeriemi v Ústí nad Labem, Pardubicích a v Praze. Je spoluorganizátorkou dalších kulturních aktivit (zvláště provozování výstavního prostoru Na Kalvárii – Kompot, z.s., Uměleckého symposia V zahradách, Wooden Web, Asociace užité grafiky a grafického designu, festival Take Care, Public Space Lab).
Od roku 2019 spolupracuje s Artbiom.cz – připravuje výstavy a dočasné intervence, spolupracuje na databázi i grantové politice, účastní se diskusí. Od roku 2021 částečně pracuje na pozici koordinátorky participace na Odboru rozvoje a péče o veřejný prostor Městské části Praha 7.
Zabývá se způsoby prezentace umění ve veřejném prostoru, ale i ve významově zatížených prostorech, současným environmentálním projevem v České republice a tématem spolupráce.
SPOLUPRÁCE 2024
Kateřina Fojtíková
Kateřina se zaměřuje na digitální média a kreativní vzdělávání. Je ředitelkou a kurátorkou Kulturního centra Schule v Orlických horách a aktivně působí v několika platformách zaměřených na umělecké vzdělávání. Její výzkum se soustředí na propojení uměleckých disciplín se sociálními a environmentálními aspekty společnosti. Zajímá se o vliv digitálních médií na současné vzdělávání a transformace vizuální komunikace. Její vlastní tvorba se zaměřuje především na video a pohyblivý obraz. Studovala na Akademii výtvarných umění v ateliéru J. Sopka, M. Šejna a M. Bielického. Absolvovala stáž na Cooper Union School of Art v NYC. Momentálně dokončuje doktorské studium na Pedagogické fakultě v Praze.
Václav Janoščík
Václav Janoščík (1985) je pedagog, teoretik a kurátor, který v současnosti vyučuje na Akademii výtvarných umění v Praze (AVU) a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (UMPRUM). Intenzivně se věnuje kurátorské a kolaborativní umělecké činnosti, hudbě a počítačovým hrám. Zaměřuje se na politickou ekologii afektů, spekulativní dějiny, vernakulární ontologie, filozofii techniky a médií a demokratizaci současného umění nebo myšlení a her.
Editoval několik svazků zabývajících se problémy současného myšlení, sahajících od nového materialismu přes spekulativní realismus, akcelerace a budoucnosti po mediální teorie (Object, 2015; Reinventing Horizons, 2016; Mysl v terénu, 2018; Back to the Future, 2019). Jeho vlastní knihy jsou Nespavost (2018), která nabízí velmi osobní přístup k sociální akceleraci nebo abstrakci, a Napínat současnost, detektivní pátrání po sdíleném světě (2020) či Dystopický realismus, jak se učit skrze kapitalismus a temné zítřky (2022), které se snaží přisvojit populární kulturu kritické teorii.
SPOLUPRÁCE 2022-23
Jitka Hlaváčková
je teoretičkou umění působící v Galerii hlavního města Prahy (od 2006), kde je kurátorkou sbírky fotografie a nových médií.
Kurátorsky se podílela na připravách Re-connect Art v roce 2022 a 2023.
Dosud zde připravila kolem třiceti výstavních projektů, mezi jinými Zvuky Kódy Obrazy - Akustický experiment ve vizuálním umění nebo Věštění z noční oblohy… Role fotografie v postmediální době. Několik let kurátorsky vedla cyklus pro začínající umělce Start Up a on-line galerii videoartu Projektor. Podílí se na přípravě programu GHMP Umění pro město, v roce 2021 byla kurátorkou festivalu m3 – umění v prostoru a iniciátorkou symposia Gesta emancipace. Ve svém výzkumu se zabývá dějinami a teorií akustického umění, fotografie, videoartu, a obecně uměním reflektujícím technologie v postmediálních kontextech současného života. Paralelně se věnuje také zkoumání „veřejného jazyka umění“, tedy aktuálních urbánních a environmentálních uměleckých strategií v souvislosti se sociální, genderovou a komunitní problematikou. Absolvovala magisterské i doktorské studium dějin umění na FF UK.
SPOLUPRÁCE 2021
Jana Orlová
1 379
Jana Orlová je performerka, básnířka a badatelka žijící v Praze. Byla spolukurátorkou prvního ročníku festivalu spolu s Elis Unique. Je držitelkou doktorátu z katedry teorie Akademie výtvarných umění v Praze (2021) pod vedením Pavlíny Morganové. Ve své disertační práci zkoumala rozdíl mezi vizuální performancí a divadlem a také analyzovala otázku obsahu a užívání pojmu performance. Orlová se ve své kritické a kurátorské praxi zaměřuje na performance a liminální umělecké formy. V současné době přednáší na Slezské univerzitě a zkoumá experimentální možnosti dokumentace performance a způsoby jejího vystavování. Své studie publikuje také v zahraničí.
Jana Orlová vydala tři sbírky básní v České republice a pět v zahraničí a její básně byly přeloženy do mnoha dalších jazyků, včetně čínštiny, arabštiny a hindštiny. Vystupovala po celé Evropě a také v Kanadě a USA. Ve své umělecké praxi je performance živou poezií, vnímá své tělo jako pole událostí a pracuje s rituálními a holistickými přístupy. Její dílo se vyznačuje kombinací minimalistické formy a syrové výpovědi. V roce 2017 ji festival Next Wave označil za osobu, „která s přirozenou lehkostí zpochybňuje hranice mezi literaturou, vizuálním uměním a divadlem“.